Ke vzniku sboru přispěly časté požáry

V dobách, kdy si lidé stavěli dřevěné domky a pokrývali je slaměnými došky nebo dřevěnými šindeli, často vznikaly velké požáry, které si vyžádaly velké oběti na lidských životech. Mnohokrát popelem lehla téměř celá města i vesnice. Tyto požární pohromy daly podnět ke vzniku organizovaných požárních řádů, sborů. Na Moravě byl prvním průkopníkem Titus Krška z Třebíče, v našem kraji pak hrabě Vladimír Logothetti v Bílovicích a jeho současník Jan Kolínek z Napajedel. Činnost hasičských sborů měla v prvé řadě pomáhat při požárech, ale pomáhala také v oblastní zdravotnické první pomoci. Rozvíjela taktéž činnost kulturní a ve svých počátcích mezi lidem probouzela i národní vědomí.

V roce 1883 vznikla Zemská ústřední hasičská jednota na Moravě. Ji následovaly další sbory, jejichž vznik si vyžádal vytvoření menších celků, tzv. žup. Spojením sborů Bílovice, Buchlovice, Napajedla, Malenovice a Slušovice vznikla taková župa se sídlem v Napajedlích. Jejím starostou byl zvolen bratr Jan Kolínek z Napajedel, místostarostou Heřman Štokmajer z Malenovic.

 V roce 1861 vznikl velký požár v Oldřichovicích, v usedlosti č. 38, který zachvátil i další usedlosti. Tato pohroma tíživě působila v myslích mnoha občanů a vedla k uvažování o hasičské idei. V čele tohoto snažení stáli František Vyoral, rolník a starosta obce z č.p. 4, a Jiří Zacha, správce školy z č.p. 68. K tomu však bylo zapotřebí dostatek financí, kterými obec neoplývala. Také někteří občané se na myšlenku založení hasičského sboru dívali s velkou nedůvěrou, ostatně jako na každou novotu. Avšak poté, co byl založen hasičský sbor v sousedních Pohořelicích, byla jejich nedůvěra zlomena. Za pomoci Jana Kolínka opatřili návod stanov, které Jiří Zacha sepsal. Dne 31. března 1894 navržené stanovy podepsali do sboru se hlásící členové a schválil je obecní výbor. Stanovy pak zaslali na Moravské císařsko-královské místodržitelství do Brna se žádostí o povolení spolku. Založení hasičského sboru v Oldřichovicích bylo schváleno dne 22. dubna 1894. Tím byly příznivě vyřízeny úřední a formální záležitosti.

 3. červen 1894 se stal památným dnem Oldřichovic, neboť tehdy se uskutečnilo přání prvních průkopníků a příznivců hasičské myšlenky. V tento den se sešli v budově školy za přítomnosti místních občanů i celého dobrovolného hasičského sboru z Napajedel i se svým náčelníkem Kolínkem. Jednání řídil Franišek Vyoral. Správce školy Jiří Zacha přečetl s vysvětlivkami stanovy a účastníci schůze zvolili činovníky sboru. Starostou sboru byl zvolen František Vyoral z č.p. 4. Členy výboru byli Tomáš Vyoral z č.p. 27, Jan Batěk z č.p. 37 a Jan Kolář z č.p. 23. Všichni tři členové byli místními rolníky. Velitelem a náčelníkem sboru se stal Jiří Zacha, správce školy. Funkci prvního podnáčelníka získal František Škrabal, rolník z č.p. 31, druhého podnáčelníka Antonín Odstrčil, kovář z č.p. 69. Revizi účtů měli na starosti Jan Vyoral z č.p. 2 a Josef Kotásek z č.p. 32. Oba byli místními rolníky.

Pořízení výzbroje a výstroje

 Na pořízení nejnutnější výzbroje se sháněly dary a příspěvky ze všech možných stran a pramenů. V roce 1895 se za devět set zlatých zakoupily u firmy Smékal v Prostějově čtyřkolové jednoproudové ruční stříkačky. V roce 1894 bylo ve sborů třicet šest zakládajících členů, pro něž z nakoupené látky ušil stejnokroje člen sboru Karel Kopčil z č.p. 50. Na návsi v zahrádkách bratra Františka Vyorala z č.p. 4 a bratra J. Nedbala z č.p. 6 byla zřízená vodní nádrž nazvaná Jordán. Dalším úkolem bylo zřídit místnost pro uskladnění nářadí, avšak obec v té době neoplývala financemi. Na žádost Františka Vyorala se občané vzdali svých peněz nevybraných z honitby ve prospěch postavení prvního hasičského skladiště a radnice, což se stalo v roce 1899.

Hasičský sbor měl dvě družstva. Jedno bylo při obsluze stříkačky a druhé na požářišti. Pro každé družstvo byl trubač, který troubením dával povely, jež musel každý dobře znát.

 2. září 1900 se konala velká slavnost, při níž se světilo hasičské skladiště a sošky svatého Floriána, patrona hasičů. Velkolepé polní mše se zúčastnilo mnoho hasičů z celého okolí i ostatních občanů. Do roku 1900 zasahoval hasičský sbor z Oldřichovic při mnoha požárech v okolí. V následujícím roce se živel zhoubných požárů rozpoutal měrou nevídanou. Hasičský sbor Oldřichovic zasahoval 6. května ve Lhotě, kde ještě žádný sbor neměli. 29. května oldřichovští hasiči dvakrát zasáhli v Pohořelicích a 31. června v Otrokovicích, kde v hospodářství uhořel všechen dobytek. Během nedělního odpoledne 22. září vypukl požár v domě č.p. 3, kde děti na zahradě rozdělaly ohníček, od něhož se vzňala budova. Stavení kryté doškem i půdy napěchované senem se staly vydatnou potravou zuřících plamenů. Přes rychlou pomoc chytlo i sousední stavení č.p. 2. Jen stěží se podařilo vyvést dobytek, něco šatstva a nejnutnějších potřeb. Jiskry již přeletovaly na vzdálenější stavení č.1. Náhle se však vítr obrátil opačným směrem a ohrozil také stavení č.p. 4 a 6. Zázračně zůstala uchráněna usedlost č.p. 1 (viz.obrázek). Z vděčnosti pak její majitelka Karolína Sukupová dala zasadit do průčelí domu sošku ochránkyně Panny Marie, která do dnešních dnů připomíná tento velký požár.

 V roce 1902 z Oldřichovic odešel významný spolutvůrce hasičstva, správce školy Jiří Zacha. Na jeho místo nastoupil významný občan obce Eduard Hrubeš, který se stal v roce 1903 velitelem sboru. Hasičský sbor se staral také o kulturu občanů. Zřídil sborovou knihovnu, do které přispěl Eduard Hrubeš sto kusy svazků, benediktíni dvaceti pěti svazky, farář z Pohořelic Jan Říha dvaceti dvěma svazky, čtenářský spolek Libuše čtyřmi svazky. To se stalo základem pozdější obecní knihovny. .

Velké požáry

Rok 1906 byl opět rokem požárů. Zdejší hasičský sbor zasahoval při požáru v Pohořelicích u Františka Zeldy. V Pohořelicích oldřichovští hasiči vypomáhali ještě 28. července. V tentýž den však kolem osmé hodiny večer vypukl při mlácení obilí požár v Kopcích v Oldřichovicích. Mlácení bylo ihned zastaveno, mlátička i vozy s obilím byly odtlačeny. Naštěstí v obou zdejších záchytných nádržích, zvaných bařiny, bylo dost vody. Na pomoc přijely sbory tažené koňmi z Karlovic, Pohořelic, Komárova a Kvítkovic.

Ve válečném roce 1918, kdy muži byli na frontě, vypukl požár ve stodole rolníka Augustýna Strojila z č.p. 35, který byl založen asi ze msty. Požár zničil uložené obilí i hospodářské stroje. Za pomoci žen a mladíků do osmnácti let se jej podařilo zdolat a uchránit sousední došková stavení. Z války se nevrátil hasič Vincenc Šenkeřík z č.p. 79 a mladší Antonín Šenkeřík z č.p. 49, který padl jako legionář v bitvě u Zborova. Jako legionáři se vrátili z Itálie Antonín Dalajka, František Mašláň z č.p. 39, Metoděj Gojiš z č.p. 5, Josef Branka z č.p. 47, z Francie František Picek z č.p. 22 a z Ruska Antonín Kaněčka z č.p. 69, Jaroslav Bureš z č.p. 14, Alois Tomášek z č.p. 70 a Antonín Doležal z č.p. 20.

 V roce 1925 zanechal své činnosti zakladatel sboru dlouholetý starosta a velitel František Vyoral., jehož památce patří velké uznání a dík. Z vesnice odešel do Kroměříže významný pracovník hasičského sboru a správce školy Eduard Hrubeš. Vedení sboru převzala mladší generace. Starostou sboru se stal Leopold Gojiš z č.p. 5, místostarostou František Nedbal z č.p. 6, jednatelem František Strojil z č.p. 28 a náčelníkem František Hnilica z č.p. 1.

 Hasiči se v obci zasloužili také o rozvoj kultury. Hasičský sbor mladých zřídil jeviště a sehrál v roce 1919 první divadelní hru. Na programu se ocitlo velké množství her, které sehráli spolu se sokoly a školními dětmi, například Následky dostaveníčka, Český voják, Na rodné hroudě, Babička, Zakletý dub, Blaničtí rytíři, Pro tatíčka Masaryka či Vánoce v horách. Tuto bohatou činnost přerušila až v roce 1939 druhá světová válka.

 V roce 1935 k narozeninám prezidenta Masaryka byla ve večerních hodinách u silnice na Příčkách zapálena Masarykova Vatra a přečten manifest hasičstva. V roce 1936 byl založen při sboru ženský odbor a byla zakoupena motorová stříkačka od bratří Paříků z Napajedel.

Při vyhlášení mobilizace, 24. Září 1938, bratři vojáci záložníci narukovali bránit svou vlast proti nacistickému Německu. Ještě v roce 1939 se uskutečnil poslední, a to pátý sjezd župy. Odpoledne se konalo požární a samritánské cvičení doprovázené koncertem Topolanky v krojích na zahradě u Kubíčků v č.p. 38. Následnou reorganizací zanikly župy. Podle nařízení z 14. července 1942 byl veškerý inventář hasičského sboru převeden do správy obce.

Obnovení činnosti hasičského sboru po 2. světové válce

Po konci války hasičský sbor obnovil svou činnost. V té době měl třicet jedna členů a čtrnáct sester. Avšak ani hasiči nebyli ušetřeni politických rozpeří, které přinesl rok 1948. Mělo nastat vyloučení příslušníků strany socialistické a lidové. V letech 1955-1959 byl sbor hasičů v Oldřichovicích na posledním místě v okrese. Velmi pomalu se v šedesátých letech práce sboru zlepšovala.

 V padesátých letech došlo ke dvěma velkým požárům, a to v roce 1951 a v roce 1956. Tehdy vznikl požár ve stodole na Ohradě v č.p. 45, který založily děti. Při něm shořela přilehlá nová sousedova stodola v č.p. 46 a jen díky včasnému a obětavému zákroku žen a sousedů, kteří ručně nádobami polévali obytné stavení, nedošlo k nejhoršímu. Místní sbor úplně selhal.

 Za účelem možného většího hasičského zákroku byla zbudována zásobárna vody, a to betonová vodní nádrž ve Žlebě. Do její stavby se v roce 1949 zapojili místní občané. Zřízením rozhlasu v obci v témže roce skončila éra bubnování po vesnici a hasičský sbor již nadále nesvolávali trubači stanovenými signály. Posledními trubači byli Cyril Gajdůšek a Jindřich Přílučík. Hlavní zásobárnou vody se stala další hasičská nádrž zřízená v roce 1954 za radnicí. Za velkého přispění brigád sboru byl postaven v roce 1965 kulturní dům, jenž sloužil pro společná setkání občanů.

 K 75. výročí trvání sboru obdrželi v roce 1969 čestná uznání František Hnilica z č.p. 1, Josef Samsonek z č.p. 8, Petr Hnilica z č.p. 1, Vlastimil Gojš z č.p. 4, Alois Zajic z č.p. 42, Josef Gojiš z č.p. 102 a Alois Zelík z č.p. 117. Tentýž rok se však do dějin zapsal také velkým požárem. V místní části Ohrada se v zimním období vznítil v domě č.p. 56 uhelný prach. Ačkoliv se hasiči snažili zachránit co se dalo, shořela střecha stavení. Urputným hašením byly vodou nasáklé stěny i strop budovy, jejíž stav zhoršil mráz.

 Práce sboru se pomalu zlepšovala. V sedmdesátých letech se pod názvem Požární jednota zúčastňovali členové sboru různých požárních cvičení v okolí, brigád pro obec a pořádali kulturní akce. Hasiči nezapomínali ani na tradice, jakými jsou například vodění medvěda, svážení sousedů, pochovávání basy či stavění máje. Předsedou sboru byl v této době Antonín Nedbal z č.p. 55, velitelem Alois Gajzler z č.p. 119, jednatelem Alois Zelík z č.p. 117 a preventistou František Samsonek z č.p. 96.

 Při významném jubileu 80 let trvání sboru byli za věrnost sboru vyznamenáni Alois Zajic, Petr Hnilica, Alois Gajzler, Alois Zelík a Antonín Nedbal. Této slavnosti se zúčastnili všechny okolní sbory, které společně předvedly požární zásah i samaritánské akce žen.

 Úspěšný zásah se povedl místním hasičům 27. srpna 1974, kdy v časných ranních hodinách se ve sklepě domu č.p. 119 vznítilo uhlí. Požár byl včas zlikvidován, proto nedošlo k žádným škodám. Činnost sboru se zlepšovala zásluhou velitele sboru Františka Samsonka, předsedy Bohumila Hanáka, jednatele Aloise Zelíka a Aloise Gajzlera. Zásluhou Cyrila Nedbala z č.p. 101 byl v roce 1978 založen při sboru kroužek žáků a žákyň mladých požárníků, se kterým obsadil řadu skvělých umístění v okresních soutěžích Plamen. V tomto období byla též vedena kronika mladých požárníků. Tento kroužek pořádal mnoho letních pionýrských táborů, např. v Držkové, Újezdu u Val. Klobouk, Lubné nebo u Sv. Vody.

 Po 17. listopadu 1989 byli v Oldřichovicích požárníci jedinou organizací, která se přihlásila k rodící se svobodě a demokracii. Zorganizovali akci k podpisům Občanského fóra, provedli finanční sbírku (Vlastimil Nedbal z č.p. 87 a Milan Skácel z č.p. 94) a vyslovili se pro oddělení od města Napajedel.

Oslavy 100. a 105. výročí založení sboru

K přípravám na 100. výročí trvání hasičského sboru vybudovali požárníci v Kopcích krytou tribunu pro hudební vystoupení, která sloužila i při jiných příležitostech. Oslavy vyvrcholily v sobotu 16. července 1994. Po slavnostní schůzi, projevech a obědě na kulturním domě odpoledne požárníci předvedli moderní techniku, s níž se zasahuje při požáru výškových budov, hašení pěnou i ukázku historické ruční stříkačky tažené koňmi. Slavnosti přihlíželo mnoho občanů.

V roce 1996 se sbor zúčastnil hašení lesního požáru na Karlovsku. Zásluhou podplukovníka Hanáka se uskutečnil nákup hasičského auta, které se velmi osvědčilo v následujícím roce při povodni v Otrokovicích, kde bylo nasazeno při odčerpání vody a kalu v objektu gumáren Barum, a v Topolné. Za tento zásah obdrželo dvacet členů děkovná uznání a odznaky. Členové sboru taktéž odpracovali stovky hodin při výstavbě místního kostela svaté Zdislavy, stejně jako na přestavbě radnice, která zahrnovala i úpravy hasičské zbrojnice. Za podpory obce bylo pořízeno deset kusů vycházkové výstroje v hodnotě dvaceti pěti tisíc korun.

 Oslavu 105. výročí trvání sboru, která se konala 31. července 1999, zahájila mše v kostele svaté Zdislavy, která byla sloužena za zemřelé členy sboru. Po slavnostní schůzi v kulturním domě proběhlo ukázkové cvičení přítomných sborů z okolí, kterým pak po průvodu na výletiště vyhrávala Kněžpolanka. V prostoru Kopcí se velmi osvědčil hasičským sborem postavený srub se zabudovanými lavicemi v terénu, který slouží celé veřejnosti.

  Hasiči pravidelně od sedmdesátých let asistují jako pořadatelé při automobilové soutěži Barum rallye pořádané v našem okolí, kdy v nebezpečných situacích musí zvládat návaly diváků. Dvakrát do roka pořádají sběr kovového odpadu. Na požádání obecního úřadu se dvacet pět členů sboru zúčastnilo likvidace černé skládky u lesa, kde odpracovali 250 hodin. Bohužel se v současné době moc nedaří práce s mládeží. Velkým sponzorem spolku je místní podnikatel Josef Kotas, který byl zvolen starostou sboru.

V dnešní době má hasičský sbor následující techniku: CAS 25 - Š706 RTHP, PPS 12 – 1 ks, PS 16 – 1 ks,PPS 8 -  1 ks a historickou stříkačku Pařík , která byla vyrobena v roce 1934.

 Již sto deset let prokazuje sbor dobrovolných hasičů v Oldřichovicích záslužnou práci pro obec, za což je třeba poděkovat všem jeho členům a popřát hodně zdaru do dalších let.